Historie sportu
Bobování je sport sjíždění ledem pokrytého přirozeného nebo umělého koryta na sportovním nářadí se čtyřmi běžci, nazývanými boby, které přepravují jednu, dvě nebo čtyři osoby.
Bobování se rozvinulo v 80. letech 19. století jak v dřevorubeckých městech severní části státu New York, tak v lyžařských střediscích švýcarských Alp. První organizovaná soutěž (mezi týmy složenými ze tří mužů a dvou žen) se konala v roce 1898 na dráze Cresta Run ve švýcarském Saint Moritz. Tento sport získal své jméno poté, co závodníci přijali techniku houpání tam a zpět, aby zvýšili rychlost bobů. V roce 1923 se bobování stalo mezinárodně uznávaným sportem díky organizaci Mezinárodní federace bobů a sáňkování a díky jeho zařazení na první zimní olympijské hry v Chamonix ve Francii následujícího roku. Od roku 1931 se každoročně s výjimkou druhé světové války konají soutěže mistrovství světa dvou i čtyřčlenných posádek. Přestože se ženy účastnily bobování od vzniku tohoto sportu, mezinárodní soutěž pro ženy začala až v 90. letech 20. století. Bobová disciplína dvoučlenných žen měla svůj olympijský debut v roce 2002.
Bobová dráha používaná v mezinárodních soutěžích je dlouhá 1200 až 1600 metrů s průměrným sklonem mezi 8 a 15 procenty. Obecně existuje od 15 do 20 zatáček na dráhu, od mírného zatočení ti až po velké oblouky o více než 180°. Většina bobových drah má trvalé základy z betonu nebo kamene, které jsou pokryty několika centimetry ledu. Přímky mají boční stěny z vyztuženého ledu vysoké cca 46 cm. Velké zatáčky jsou nakloněny velmi strmě, jsou vysoké až 6 metrů a mohou mít převislý okraj ledu, který brání rychle jedoucím bobům vylétnout ze zatáčky.
Boby pro jednu osobu se nazývají „monobob“. Po zimních olympijských hrách v roce 2018 se Mezinárodní olympijský výbor a IBSF dohodly na přidání ženského monobobu jako olympijského sportu pro zimní olympijské hry v roce 2022, aby byl stejný počet závodů žen a mužů v bobech.
Před soutěžní sezónou 2020–2021 byly monoboby tradičně konstruovány na jednodílném podvozku. Boby musí vážit minimálně 162 kg bez sportovce (avšak včetně časomíry a jakýchkoli zátěžových závaží) a maximálně 247 kg včetně sportovce; běžce jsou stejné jako u dvoučlenných bobů.
Výbava bobistu
Tady ve zkratce uvádím, co obnáší z finančního hlediska moje letošní bobová sezóna. Jak uvádím, nákup bobu je jednorázová položka, takže další roky nový bob kupovat nebudu muset. Samozřejmě, podporuje mě rodina a moji trenéři a nyní už i Český svaz bobistů a skeletonistů, ale abych mohla slyšet jednoho dne českou hymnu, potřebuji co nejvíce trénovat, účastnit se soutěží a věřím, že i olympiády a na to potřebuji mít kvalitní výbavu a adekvátní sportovní přípravu.